hod II
[hot], 2. j. [hodu]
(2. j. hodu, 6. j. hodu, hodě)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
náboženství
hlavní (církevní) svátek
zejména ve spoj.
□ Boží hod (svatodušní) □ Hod boží / Boží (svatodušní)
neděle slavená 50 dnů po Velikonoční neděli a připomínající seslání Ducha svatého na apoštoly, první den křesťanského svátku letnic (Svatodušních svátků)
syn. Svatodušní neděle, Neděle svatodušní
□ Boží hod (vánoční) □ Hod boží / Boží (vánoční)
vánoční svátek (25. 12.) připomínající narození Ježíše Krista
□ Boží hod (velikonoční) □ Hod boží / Boží (velikonoční)
neděle, kdy se slaví Velikonoce, svátek vzkříšení Ježíše Krista
syn. Velikonoční neděle, Neděle velikonoční
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[hot], 2. j. [hodu]
(2. j. hodu, 6. j. hodu, hodě)
podstatné jméno rodu mužského neživotného
náboženství
hlavní (církevní) svátek
zejména ve spoj.
□ Boží hod (svatodušní) □ Hod boží / Boží (svatodušní)
neděle slavená 50 dnů po Velikonoční neděli a připomínající seslání Ducha svatého na apoštoly, první den křesťanského svátku letnic (Svatodušních svátků)
syn. Svatodušní neděle, Neděle svatodušní
□ Boží hod (vánoční) □ Hod boží / Boží (vánoční)
vánoční svátek (25. 12.) připomínající narození Ježíše Krista
□ Boží hod (velikonoční) □ Hod boží / Boží (velikonoční)
neděle, kdy se slaví Velikonoce, svátek vzkříšení Ježíše Krista
syn. Velikonoční neděle, Neděle velikonoční
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)